Projděte se lesem, dokud ještě jsou lesy, dokud vás nohy unesou a dokud je chůze lesem zdarma (Jiří Žáček - Jak jsem potkal mořskou pannu, 2005)

Jaké výsledky přineslo pozorování v posledním roce?

Poslední inventarizace

Jaké výsledky přineslo pozorování v letech 2006-2010?

Zpravodaj Sdružení Dřípatka 1/2011

Přirozenému snižování počtu nežádoucích lesních škůdců a zároveň k posílení biologické rovnováhy v lesním porostu napomáhají některé druhy ptactva vázané svým výskytem na lesní biotopy, které jsou navíc ochotné hnízdit ve vyvěšených budkách. Sdružení Dřípatka spolupracuje od roku 1994 s Městskými lesy Prachatice s.r.o. na projektu biologické ochrany lesa. V lesích kolem Prachatic, kde se běžně hospodaří, bylo v minulosti vytipováno 5 etap a v nich vyvěšeno 404 ptačích budek určených především pro sýkory koňadry (Parus major), sýkory modřinky (Parus caeruleus), brhlíky lesní (Sitta europaea) a šoupálky dlouhoprsté (Certhia familiaris). Kromě zahnízdění slouží některé z budek také jako nocoviště pro ptáky, již méně pro drobné savce např. plšíka lískového (Muscardinus avellanarius). Častým problémem, zvláště v posledních letech, byly větrné kalamity odstraňované těžbou a zřejmě také vandalismus v etapách, které úzce přiléhají k městské zástavbě. Zde došlo k výraznému poškození a ztrátě budek, což vyústilo v úplné zrušení etapy na Dubovém vrchu a na Černé hoře v roce 2007. Poškození a ztráty budek se významně projevilo také v okolí Lázní sv. Markéty, kam bylo na jaře 2009 dětmi ze základní školy na Zlaté stezce 387 (viz zpravodaj Sdružení Dřípatka z roku 2009) vyvěšeno 9 ptačích budek nového typu. Po necelých dvou letech se ukázalo, že tento typ není ptačími druhy tolik vyhledáván jako jeho starší varianta. Otázkou zůstává, co je konkrétní příčinou snížení obsazenosti tohoto typu. V současné době jsou předmětem každoroční revize 3 etapy: v okolí Lázní sv. Markéty (etapa III), Libína (etapa IV) a Jelemeckého vrchu (etapa V). Jaké informace přinesl „ptačí monitoring“ prováděný v letech 2006-2010?      

Sýkora koňadra a sýkora modřinka byli nejběžnějšími obyvateli vyvěšených budek. Obecně byla úspěšnějším druhem sýkora koňadra než sýkora modřinka, což se potvrdilo například v okolí Libína, kde byla trvale dominantním druhem (nejvýše 26% obsazenost budek). Přesto v oblasti Lázní sv. Markéty byla v roce 2006 vystřídána sýkorou modřinkou (10,6 %) a na Jelemeckém vrchu došlo k takovémuto prostřídání dokonce dvakrát, v letech 2006 a 2008. Jak to vysvětlit? Soužití obou sýkor je příkladem strategie, kdy si druhy mohou konkurovat, aniž by došlo k vyloučení jednoho z nich tím druhým. Oba sýkorovití pěvci mají svá specifika - sýkora koňadra je vzhledem k větší velikosti těla (hmotnost 20 g) úspěšnější v boji o hnízdní dutiny, zatímco sýkora modřinka je zase s ohledem na  menší velikost těla úspěšnější v zužitkování potravy, resp. je schopna odchovat a vyvést více mláďat. V místech, kde je nedostatek dutin převládne sýkora koňadra, zatímco jinde může sýkora modřinka při vyšších populačních hustotách (vyvolanou např. bohatostí potravní nabídky) redukovat reprodukční úspěch sýkory koňadry, což se zřejmě projevilo při některých inventarizacích v etapách III a V. Za celé období byla průměrná obsazenost budek oběma druhy následující: Lázně sv. Markéty (sýkora koňadra 11 %, sýkora modřinka 9,4 %), Libín (sýkora koňadra  20,8 %, sýkora modřinka 10,7 %) a Jelemecký vrch (sýkora koňadra 22,3 %, sýkora modřinka  16,3 %). Za „rok modřinky“ lze považovat sezónu 2008 na Jelemeckém vrchu (33,3 %). Roky 2007 a 2010 tamtéž můžeme označit  za „roky koňadry“ (v obou letech obsazenost 34,6 %). Hnízdění obou druhů sýkor negativně neovlivňují hospodářské zásahy v lesním porostu, zůstane-li k dispozici dostatečné množství budek. Naopak, narušení struktury lesa může vést k přemnožení hmyzích škůdců a pozitivně stimulovat přítomnost obou druhů.

Teritoriálním druhem, který se opakovaně vrací na stejná hnízdiště je brhlík lesní. Tento pták konzumující převážně semena, různé bobule a oříšky se obvykle zdržuje v blízkosti sýkor, což bylo potvrzeno ve všech třech sledovaných etapách. Nejčastěji brhlíci obývali budky na Jelemeckém vrchu (v průměru 10% obsazenost), kde se jako nejpříznivější hnízdní období ukázal duben až červen 2008 (13 %). Již méně se zástupci tohoto druhu zdržovaly v budkách na Libíně (7,3 %) a nejméně v okolí Lázní sv. Markéty (3,6 %). Rozdíly mezi lokalitami lze vysvětlit např. snahou brhlíka přednostně vyhledávat neporušené porosty se staršími stromy (převážně buky) situované na odlehlejších místech. Výskyt brhlíků mohl být limitován také nižším počtem budek „typu Sputka“, které zbyly neobsazené sýkorami. Přesto nelze spolehlivě říci, zda by více rozvěšených budek zkonstruovaných primárně pro šoupálky, podpořilo jejich vyšší přítomnost ve sledovaných areálech.

Šoupálek dlouhoprstý, hmyzožravý druh vyhledávající kůru stromů silněji než jeho ptačí „kolega“ brhlík, byl svým výskytem vázán takřka výhradně na okolí Libína, kde obsadil  každoročně v průměru 5,4 % budek. Jeho nenápadné hnízdo bylo v jediném roce (2008) zaregistrováno také v etapě III a V.

V současné době se zamýšlíme nad tím, jakým způsobem podpořit hnízdění ptactva v etapě III (na Lázních sv. Markéty), kde chybí nebo se při poslední inventarizaci nepodařilo nalézt 66,7 % budek. Jejich vysoká absence naznačuje, že chceme-li nadále podporovat biologickou ochranu lesa, bude potřeba vzniklou situaci řešit např. doplněním nových budek nebo vymezením zbrusu nové etapy. V ostatních monitorovaných partiích lesa, nepřekročila ztrátovost 18 %.

Literatura

Hume, R. 2004: Ptáci Evropy. Knižní klub. Praha.

Nauš, B. 1994: Péče o ptactvo. Soubor metodických listů. NP a CHKO Šumava. Vimperk.

Storch, D. 1994: Neobvyklé soužití. Vesmír. 73. 235

Sdružení členů a přátel Stanice mladých ochránců přírody Dřípatka Prachatice 2010: Biologická ochrana lesa. Vyhodnocení projektu 2006-2010. Nepublikovaná zpráva.

Obsazenost budek v posledních letech v etapách III, IV a V

LÁZNĚ SV. MARKÉTY (ETAPA III)

LIBÍN (ETAPA IV)

JELEMECKÝ VRCH (ETAPA V)

 

 

Všechny uvedené závěry vycházejí z inventarizačních údajů shromážděných členy Sdružení Dřípatka pro Městské lesy, s.r.o. Prachatice  

 

 

Přímé kontakty:                                                                           ngo.dripatka@seznam.cz, info@ngodripatka.cz                        predseda@ngodripatka.cz (Katka Kubičková)

Poslední aktualizace: 12.12.2015