Tradiční zimní akcí členů a přátel Sdružení Dřípatka je zdolání Medvědí stezky na Šumavě. Koná se vždy 26.12. Tento výlet je zároveň každoroční vzpomínkou na Aleše Záveského, který spolu s Bohuslavem Naušem tuto tradici založil.

Na druhý Boží hod vánoční se vydáváme prvním ranním vlakem z Prachatic do zástavky Ovesná na Šumavě a odtud putujeme Medvědí stezkou kolem vánočního stromku, kde  zvěři a ptactvu nadělujeme zeleninové, ovocné i jiné dárky. Zdobíme v minulosti vybraný smrk prachatickými sáčky a řetězy vyrobenými z různých přírodnin.  Poté procházíme skalními útvary rozličných tvarů a jmen (Houska, Perník aj.) a stáváme se svědky barevně proměnlivého svítání a jedinečných panoramatických scenérií. Míjíme Jelení vrchy, někdy také Medvědí kámen a naše zimní pouť končí na vlakové zastávce v Černém Kříži. Odtud se vracíme v odpoledních hodinách plni nových dojmů domů.

 

  Prohlédněte si fotografie věnované ročníku 2008 nebo fotografie věnované ročníku 2005

 

Více informací k Medvědí stezce na internetu

  Z Ovesné na Sumave do Cerného Krize

   

Stručná zpráva o tradiční akci "Vánoční stromek na Medvědí stezce" 

V předvečer výpravy do šumavských hvozdů, kdy si většina účastníků balí svačiny, nalévá čaj do termosky a vyrábí prachatické sáčky, se někteří členové zachovali úplně jinak. Navštívili koncert skupiny Pracovní sobota, ve které na trubku hraje náš kamarád Petr Míšek.Již při srazu na prachatickém vlakovém nádraží bylo jasné, kdo se vyspal do růžova a kdo šel spát ve 3:45, jako například Robert, a kdo nešel spát vůbec. Vlak odjížděl v 5:21 a i největším opozdilcům se ho podařilo doběhnout. V Prachaticích bylo poměrně teplo a všichni napjatě pozorovali měnící se sněhové poměry za okny motoráčku, pokud si zrovna nevyprávěli, co kdo dostal od Ježíška, nebo spali. Ve Volarech, kde se k nám připojil Láďa Řezník, se již nikdo nebál, že bychom se snad tento rok nezkoulovali. Přes ohlášenou oblevu bylo sněhu dost pro všechny. Hned na začátku stezky nás čekal prudký kopec, který prověřil naše síly. Někteří zde pocítili krizi a dokonce se našli tací, kteří uvažovali o návratu domů. Ustupující temnota a modré nebe nad hlavou je však od tohoto úmyslu odradilo a všichni jsme zůstali spolu. Velmi záhy jsme dosáhli našeho prvního postupného cíle, vánočního stromku. Nadílka pro zvěř a ptactvo byla velmi pestrá a bohatá, včetně pytle sena, jejž přinesl na svých zádech náš dlouholetý host na této akci Karel Pešek z Vitějovic. U zastavení „Vyhlídka“ se strhla divoká koulovačka, když se určití členové nechtěli vzdát výškové převahy a dopřát rozhled i ostatním. Na důkaz vzájemného usmíření jsme se na místě s výhledem do dalekého kraje vyfotili. Chvílemi jsme postupovali velkou rychlostí vpřed a jindy jsme si prohlíželi kamenné útvary nacházející se ve středu stezky. Na některých místech jsme zapadali do sněhu téměř po pás. Počasí nám však stále přálo a chumelenice těsně před Černým Křížem nás již nezaskočila. Promrzlí jsme došli do osady Jelení vrchy. Naštěstí jsme se mohli ve zdejším novém občerstvení zahřát teplými nápoji. Jelikož jsme celou Medvědí stezku prošli velmi rychle, vypravili jsme se na malou chvíli ze stanice Černý Kříž vlakem do Stožce. Pak již následovala cesta domů, kam jsme přijeli s mírným zpožděním, neboť jsme museli odstranit strom, který v Ovesné spadl před vlak....

autor: Jan Šamata (zpravodaj Sdružení Dřípatka 1999)